Blog
"Velmi inteligentní pozorovatelé, kteří dokáží v sobě spojovat lásku k přírodě a venkovskému způsobu života se značnou duševní expanzí, se rodí 4. října. Své inteligence i diplomatických schopností dokáží dovedně využívat k životu ku prospěchu nejen svému, přes občasnou náladovost si taktem poradí s každou situací. Ambicióznost jim nebrání v tom, aby se snažili pokaždé vycházet se všemi lidmi co nejlépe, k tomu využívají vynikajících předpokladů pozorovatele, kdy často vidí, co jiní ne. Dokáží zaujmout nestranné stanovisko, i když na první dojem působí dojmem hráčů s dvojí tváří, rychle dokáží přesvědčit okolí o skutečném stavu věcí."
20.12.2011 Pokojné vánoční svátky 2011
Pokoj Vám přátelé,
jako každý čas s blížícími s Vánočními svátky i konce roku, je i letos tato chvíle a tyto řádky mou tradiční zastávkou a zamyšlením, kterou chci věnovat vám všem. Nosnou myšlenku chystaného textu jsem si v sobě nosil několik posledních týdnů a měsíců. Nicméně do ní nakonec vstoupilo a ovlivnilo úmrtí Václava Havla.Nechci psát ve vztahu k němu hodnocení jeho činnosti, politiky, disidentské role či uměleckého působení, na to jsou jiní a povolanější. Beztak v médiích je napsána spousta nejrůznějších článků. Chci se ale víc vrátit k jeho osobnosti jako člověka. Nikdy jsem neměl možnost se s ním setkat osobně tváří v tvář, ale i zprostředkované dojmy ve mně zanechávaly pocit výjimečného charakteru. Výjimečného natolik, že jsem i cítil blízkost přítele, kterého znám odjakživa (i když v mém případě je blízkost možná dána i tím, že narozeniny slavil o den později než já, byl i stejná povahová Váha). Václav Havel byl člověk navýsost lidským, autentickým, humanistickým. Věděl o svých nedokonalostech, nesmělosti, byl pln zdravých pochybností sám o sobě. Dokázal formulovat čisté myšlenky i proti proudu, být morální autoritou, ačkoli o žádnou autoritu před světem nestál, zůstával skromným, ani ve světě slávy neuměl chodit. Měl rád lehkou sebeironii, aby dával radost a úsměv druhým, věřil v naději a dobré.
Václav Havel do mé původní myšlenky vstoupil možná v “pravý čas”, možná do jisté míry není náhodou osudu, aby své spoluobčany probral v době adventní a vánoční. Aby se sešla citlivost toho, co nám zanechal, spolu s citlivostí vánočních svátků. Myslím si, že nám krom všeho hmatalelného zanechal svou lidskost, aby v nás znovu probouzel vzpřímení charakteru, poctivosti a pravdy. Abychom dokázali být sami sebou, přinášeli dobro lidem, nejen dobré vůle.
Má původní myšlenka se týkala pozorování, o kterém jsem s mnohými z vás v průběhu letoška mluvil. Totiž, že mi přijde, že se společnost v posledním roce a půl až dvou nějak mění. Nemám to dodnes přesně popsané, ale vnímám, že lidé se více uzavírají, individualizují, přestávají mít aktivní zájem na věcech, podílet se na něčem, být součástí něčeho, podílet se na zdaru, úspěchu, růstu. I sčítání lidi to ukázalo. Upadají do pasivity malého okruhu bezprostředního zájmu a požitku. Bezesporu se na tom podílí i obligátní výmluvnost typu “nemám pořád čas” či stesky na krize nejrůznějšího ekonomického či politického druhu. Sami sebe ale vyčleňují z krize mravní a krize duchovních hodnot. Právě největší podstata toho, kým jsme především, leží v nás, na našem rozhodnutí. Pro onu každodenní lidskost, velkorysost, otevřenost, vstřícnost, účast, ale také pokoru a vděčnost. Před druhými a před sebou samými. V tomto se setkává moje poznání a přání s inspirací charakteru, kterým byl Václav Havel.
Přeji vám, aby se dařilo probouzet vaši lidskost, vlídnost, bezprostřednost a sounáležitost, nejen o nadcházejících vánočních svátcích, ale také v novém roce 2012. Nezapomínejte na to, že není malých činů a skutků, ale každé dobro a laskavost, které z vás bude vyzařovat, má smysl a může měnit svět. Neodkazujte se na druhé, ale buďte sami aktivním činitelem. I pro vás samotné.
Váš Ondra
“Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.”18.12.2011 Zemřel Václav Havel
Václav Havel byl výjimečný člověk, výjimečný hned v několika dobách. Byl především obrovským humanistou, svým charakterem převyšoval ostatní a zářil, neúnavností a odvahou. I díky tomu byl v zahraničí synonymem pro naši vlast.
Osobně mi byl blízký i povahově, jako Váha se mnou něco společného měl (narozen 5. října, den ode mě). Vím také, že existuje spousta lidí, kteří ho rádi neměli, dokázali mu vyčítat leccos (ale současně se shodit naivní argumentací proti němu - neznalost kontextu). Historie ho jednou ocení daleko více, stejně jako jiné státníky typu T. G. Masaryka a dalších.
14.12.2011 Krize dluhů
Není to krize kapitalismu, není to krize tržního hospodářství, není to krize bohatství či chudoby. Je to krize nereálných předpokladů a nereálných odhadů možností. Je to krize nezřízenosti a v konečném důsledku krize absence duchovna a mravnosti.
Je to krize postavení se věcem čelem. Nedá se spotřebovávat víc, než se produkuje. Nedá se pohánět výkon společnosti povzbuzováním další a další, až nesmyslnou spotřebou. Je to krize honby za růstem. Nedá se žít na dluh, nedá se vytloukat klín klínem, dluh dluhem. Nedá se swapovat současný dluh v čase, do budoucna. Je to nekonečná spirála. Je to krize virtuálních peněz a virtuálních hodnot. Nemá smysl znovu půjčovat (si), v domnění, že to „nějak dopadne“. Na nenávratnost doplatí jiní. Jediná cesta je to celé nesmyslné zastavit. Naučit se žít ve střídmosti a hospodárnosti. Správně odhadovat příjmy a výdaje. Úspornost a nezadlužování se. Platí v malém (lidé) i ve velkém (státy).
8.5.2011 Twitter
Pokud byste měli pocit, že příliš do blogu nepíšu, tak to můžete napravit pokusem si mě přidat do přátel na facebooku. Tam přistává nejvíce mých krátkých postřehů napojením z twitteru. Pro ty, co se necítí dostatečně sociálně síťově :-), jsem twitterové zprávy napojil přímo sem - v pravém sloupci níže.
Stále platí, že bych někdy rád tyto stránky udělal zcela nové, ale kdo víte, čím vším se zabývám, tak je těžké to časově skloubit :-) Ale dočkáte se. Rozhodně to bude o Nette, AJAXu s jQuery a osolené sociálními pluginy.
2.5.2011 Usáma bin Ládin
Citace z internetových novin:
Vůdce teroristické sítě Al Kajda Usáma bin Ládin je mrtvý. Tělo USA svrhly do moře, prý aby se z jeho hrobu nestalo poutní místo teroristů.
Nebylo by bývalo lepší, kdyby ho pohřbili někde normálně? Pokud by se u hrobu teroristé koncentrovali, bylo by snadné je všechny polapit na jednom místě.7.4.2011 Věci veřejné
Věci neveřejně veřejné imho jako strana končí. Do sněmovny je vyvezly blondýny a John, než postupně voličům došlo, že jde víceméně jen o Bártu. Znova se tam nedostanou ani náhodou. John se chytil do pasti a pokud o Kristýně Kočí řekl, že dostala peníze jako půjčku na kabelky, klesl na samé dno lidského charakteru závisti a pomstychtivosti. Věci veřejně neuvěřitelné. Sympatie k nim na bodu nula, naopak spíš k rebelům.
1.1.2011 Nový rok
Novoroční předsevzetí si nikdy nedávám, ale tentokrát mě okamžitě napadlo několik drobností, tak se o ně podělím :-)
1) Chodit dřív spát.
2) Víc číst knížky (jako že jich mám už i nastřádáno).
3) Najít v domácím nepořádku dálkový ovladač k videokameře.
4) Snad letos předělat tyto moje stránky (i blíž k web 2.0).
Jinak číslo 11 je moje šťastné, tak kdoví jestli letos snad?30.12.2010
Tohle bych nenapsal lépe: "Jenže ateismus, to je u nás spíš náboženská negramotnost, než nějaké promyšlené, "racionální" odmítání Boha. Jde o ateismus "bezmyšlenkovitý", který zastávají lidé odcizení sami sobě, lidé ve stadiu infantilnosti, kteří žijí nereflektovaně, zde dne na den a nemyslí na dny další."
Celý článek je na: http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=686274
21.12.2010 Pokojné vánoční svátky 2010
Milí přátelé,
stalo se mou každoroční tradicí na sklonku adventního času napsat pár slov pro zastavení. Tato tradice postupem let měnila svou podobu, ale vždycky jsem se snažil mezi řádky vtisknout aspoň pár skromných myšlenek. Ať už souvislých nebo nesouvislých. Myšlenek, které třeba někomu budou impulsem do jeho současných dnů. Myšlenek, ke kterým mě inspirovaly poslední týdny a o které bych se chtěl podělit.
Text sice píšu sice obecně všem lidem, ale je adresován každému osobně, koho znám - při psaní na vás myslím konkrétně, stejně tak cílím na všechny ostatní, kteří se neznáme.
(po rozkliknutí na pokračování vyčkejte tak čtyři vteřiny, než se to rozbalí)Čas. Snad jedno z nejskloňovanějšich slov naší doby. Letí rychle, máme ho málo, případně vůbec. Případně se akceleruje tak, že ztrácíme přehled o jeho běhu. S povděkem konstatuji, že posouvání vánočních svátků se díky reklamě, letákům a výzdobě zastavilo někdy na začátku října a nepostupuje dále do letních měsíců. Přestože současný svět marketingově natáhnul dobu vánoční, ve skutečnosti advent zpravidla neprožíváme o nic déle, ani nejspíš o nic radostněji či intenzivněji. Tedy intenzivněji v tom, k čemu advent opravdu slouží. Intenzita se mnohdy v přibližování se Vánoc přeskupuje do zařizování všeho možného světského, byť v dobře míněné touze po perfektnosti a detailů tvořících celek a ne kvůli sobě.
Paradoxem, který jsem vnímal v posledních dnech nejen u sebe, ale i u druhých, byly nejrůznější zákony schválnosti, starosti, nehody, nemoci a pracovní zátěže. Jako by se to nejméně hodilo, do této doby, kterou chce člověk intenzivně prožít právě jinak. Dovedlo mě to ale k myšlence, že to jsou možná události dané shůry, které tak trochu zkouší naši nezdolnost a schopnost si udržet odstup.
Čas je věc, kterou přehazujeme ve svých rukách - ať už jsme svázání nebo máme volnost s jeho nakládáním. Velmi často jsme spíše svázání - povinnostmi a tím, co musíme. Někdy však to "musíme" je jen obrazem naší iluze. Či neochoty nebo neschopnosti. A relativnost a prázdnotu pojmu "nemít čas" si tvrdě uvědomíme až v okamžiku zásadních událostí.
Letošní rok byl pro mě ve znamení proměnlivé Parkinsovy nemoci mého otce, s mozkovou příhodou byl třikrát hospitalizován v nemocnici, měl i své velmi kritické chvíle. V těch okamžicích jsem intenzivně vnímal a prožíval blízkost možného konce. V tu chvíli se pro mě měnil charakter blížících Vánoc na jedno jediné osobní přání - aby s námi mohl zas usednout u štědrovečerní večeře. Všechno ostatní, včetně dárkování a zdobnosti, se dostávalo na vedlejší kolej, bez důležitosti. Člověk samozřejmě nikdy neví dne, ať se to týká jakéhokoli člověka a jakékoli události. Ale v jeho případě snad to nyní vypadá relativně dobře - že mé přání bude vyslyšeno. Že na jeho židli nebude prázdno. To bude můj největší letošní dárek.
Bez ohledu na předchozí odstavec - nezmiňuju to zdaleka poprvé, za to se omlouvám, ale čím déle jsem na světě, tím více si uvědomuji, že to nejcennější, co můžeme dát druhým, je náš čas. Náš osobní čas, dělit se o něj, sdílet se. Je pravdou, že umění darů je nejen v tom je dávat, ale umět je také přijímat. Darem nyní míním právě i čas. Ne každý ho je schopen dobře dávat, stejně tak ne každý je schopen ho dobře přijímat.
Je ale také stejně důležité obdarovávat časem nejen druhé, ale také ho dát sám sobě. Udělat si čas pro sebe samotného. Učme se uchopovat čas a nepouštět ho. Učme se se využívat příležitostí, které nám běh našich vlastních osudů dává. Učme se neodkládat věci "až na někdy příště". Protože žádné příště také být nemusí. Učme se být spontánní. Učme se oddělovat důležité a nedůležité. Učme se být dobrými hospodáři času. Učme se věci dělat a přistupovat k nim jinak. Učme se také informační dietě od všech možných podnětů přesyceného světa - tyto vlivy nás mnohdy okrádají a podléháme jim v podobě zazrcadlené do "nemám čas". Je to všechno jedna z mála cest, jak být v pohodě, s druhými a sám v sobě.
Přeji vám, ať se vám něco z toho podaří v těchto a příštích dnech. Vyjít vstříc tichosti a zklidnění. I přes to, že nám letos kalendář nenadělil více volných dnů. Nebo třeba právě proto je to o důvod víc.
Přeji vám pokojné Vánoční svátky - ať už vám je jejich křesťanský duch blízký nebo vzdálený. Zaposlouchejte se do skutečného ticha a vnímejte autentická poselství, která tyto dny každoročně doprovází.
A sdílejte radost, že žijeme ve středoevropském kulturním prostoru s tolika krásnými tradicemi, stromečky, kapry, a kdy dárky naděluje Ježíšek. V prostoru, ve kterém se neuchytila žádná semivánoční infiltrace ze západu, východu, severu či jihu.
Váš Ondra2.10.2010 Nové www stránky
Vypadá to, že pokud najdu dostatek času a síly, tak bych chtěl výhledově přetvořit tyto stránky. Snad do konce roku. Krom nového vzhledu bych chtěl dosáhnout větši interaktivity pro vás návštěvníky, přeházení sekcí, něco nového a do blogu napojit příspěvky, které píšu na Twitter. Zatím to tedy mám celé jen v hlavě :-) Tedy ne zcela - existuje už návrh šnečího loga mezi mé jméno a příjmení :-) Nechte se překvapit.
24.9.2010 Podobné písmo
Všimnul jsem si, že deník Metro již nějaký čas využívá v titulcích písmo, které je nápadně podobné písmu, použivaného v plakátech a billboardech TOP09. Je to náhoda nebo záměr? Ať už z jedné nebo druhé strany? Má spojení budit důvěryhodnost sdělení - jednoho nebo druhého?
13.9.2010 Náhoda neexistuje
By mě zajímalo, jak se to dělá. Že se dvěma mým bratrancům narodí holčičky s rozdílem tří minut (10.9.2010 v 6:11 Karolinka a 6:14 Nelinka) :-)
12.7.2010 Vedro
By mě zajímalo, jestli existuje někdo, komu tahle nekonečná vedra vyhovují. Pomalu se bojím rozsvítit i (úspornou) žárovku, protože akorát generuje další teplo. (Snad jedině LED svítidla jsou relativně ok.)
Krom toho tyhle dny ještě víc nesnáším dynamické reklamy ve Flashi, protože akorát zatěžují procesor a zahřívají mi notebook, další teplo už nechci. Pár reklamních serverů-zdrojů jsem už radši blokoval v hosts souboru, abych se vedrem nezbláznil.
Kdy se už konečně ochladí?4.7.2010 Trilogie knih o homevideu
Po docela dlouhé době rozmezí dvou let jsem konečně dočetl trojici knih od autorů Ekateriny Andikanis a Sergeje Kondakova (a z vydavatelství Grada). Jednotlivé díly se jmenují Sám sobě režisérem, Sám sobě kameramanem a Sám sobě stříhačem.
Koupil jsem si je tehdy záhy po koupi své kamery. Chtěl jsem se naučit dělat věci lépe, porozumět. Ono je totiž jednoduché dělat cvak-start a cvak-stop. Ale pokud člověk netočí jen pro sebe, tak je potřeba u toho myslet na to, že se na to bude někdo dívat. Špatným filmem budete nudit a rozčilovat. Je to hodně o psychologii vnímání. Vyprávíte příběh. Vyprávíte od bodu A do bodu B, v čase. Vyprávíte celky, vyprávíte detaily. Chcete něco povědět, sdělit.
Když se díváte na televizi, na filmy, na dokumenty či cokoli, díváte se na díla lidí, kteří filmařině rozumí. Ví něco o psychologii filmu. Proto to, na co se díváte, vnímáte přirozeně, chápete to správně, podvědomě. I ve schématech zkušeností.
Už jste se určitě setkali s tím, že vám někdo pouštěl své homevideo. Možná jste se u toho dívali na hodinky či zívali. Signál, že je něco špatně.
Protože paralelně čtu i nějaké knihy o fotografii, pochopil jsem, že jak foto, tak i video mají mnoho společného, ve vnímání pozorovatelem. Video je však o něco náročnější.
Jednotlivé knihy nejsou sice levné (něco pod 400 Kč za jednu), ale stojí za to. Velmi doporučuju, pokud chcete umět něco víc a pokud je kamera vaším koníčkem. Zábavné čtení spojené s vysokou hodnotou nově naučených věcí.27.6.2010 Cyklodovolená na Třeboňsku
Mám za sebou kratší týden dovolené, systematicky orientované na cyklistiku. Tak systematicky, že jsme prakticky jen šlapali, jedli a spali :-) Na víc nebyl čas a prostor. Na druhou stranu to bylo tak krásné nejen fyzické, ale i psychické vygumování od každodenního života. Celkové skóre 288 km za čtyři čisté dny.
S kamarádem Emilem (kolegou z vysoké, ale i z gymplu), kterého tímto zdravím a děkuji za společně strávené dny, jsme se vydali po tříleté pauze. Navázali tak trochu na naši tradici (byť ne tak mohutnou, jak by se mohlo zdát). Zamířili jsme do Třeboně, kde jsme už byli před čtyřmi roky. A vůbec to nevadilo, naopak. I když jsme míjeli některá nám známá místa, pořád bylo dost nových a hlavně jsme se dostali i tam, kam to tehdy nevyšlo.
Štestí také, že cíle a tempo bylo určováno sběrem turistických známek, které je rodinnou specializací Emila. (Pro neznalé - dřevěná kolečka s potiskem, prodávaných jen na daných destinacích - viz www.turisticke-znamky.cz). Takže podle toho jsem tak trochu i plánoval trasy a byl navigátorem. Navigátorem v modrém (cyklooblečení a kolo) a s kanónem na zádech. Kanónem proto, že jsem fotil svoji zrcadlovkou tak často, že se mi nevyplatilo ji pořád schovávat, tak jsem ji jen otočil na záda a prostě to jako dělo působilo :-)
Jsem unaven, ale jsem rád. Opravdu pořádná dovolená :-) Po které si člověk odpočine ovšem až v práci :-) Ale hlavně ať mi nikdo netvrdí, že Třeboňsko je placka :-) Není, je to jen rádius tak tří kilometrů okolo. Ale samozřejmě, na hory to nemá - je to v podstatě příjemný terén, jen si občas zašlapete taky víc a musíte s tím počítat. Pokud ovšem nehodláte končit v první hospodě za Třeboní :-) což mi přijde, že hodně rádoby bikerů provozuje (v holé přírodě totiž už moc lidí nepotkáte, ale to platí obecně - patrný nástup pohodlí v postsocialistické době).
Aktualizováno 6.7.2010 - je dostupná bohatá fotogalerie s komentáři (i mapkami tras a výškovými profily) v sekci Foto:
www.kasan.net/fotky/2010/1006trb21.6.2010 Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2010
Výsledky odkládaných, očekávaných a klíčových voleb máme už nějaký ten den za sebou. Částečně jsem si i záměrně nechal odstup, k jejich hodnocení. Nicméně se nezměnilo nic na tom, že jsem s čísly a jejich dopady v zásadě spokojen.
Češi se zdá ve své většině pochopili, že nelze žít rozhazovačně a na dluh. Myslím, že to bude mít dopad nejen na nepříjemné utahování opasků, ale i nepřímo na rozumovou hospodárnost osobních a rodinných rozpočtů. Coby výchova a edukativní vliv. Systém, ve kterém jsme žili (systém západoevropské socialistické ekonomické kultury) nemá prostředky navíc a pokud má přetrvat dlouhodobě dál, bez kolapsu, nelze se vyhnout strukturálním změnám, i v chování každého z nás. Jistě, kdybychom měli příznivější demografickou situaci, mohlo by být všechno jinak, ale když většina lidí preferuje málo či žádné děti, nemáme právo si stěžovat.
Z výsledků voleb mě ale mrzí především vypadnutí lidovců ze sněmovny, po dlouhých 90 letech. Otázka, jestli je to opravdu konec, této tak tradiční politické síly. Mnohými zatracované. Je pravda, že KDU-ČSL tím dostala impuls ke své razantní změně a reformě, ke které se už bude muset odhodlat. Impuls, který by jinak nedostala. Otázkou, co všechno přispělo k neúspěchu, ale asi je pravda, že Cyril Svoboda nebyl příliš týmovým hráčem, ani nebyl loajální ke svým lidem.
Nepříjemné je ovšem to, že i když se lidovci zreformují, čtyři roky je dlouhá doba, na to, aby o nich bylo slyšet. A jestli nabídnou natolik odlišný a atraktivní program, spolu s novými lidmi, aby dokázali to, co letošní skokani voleb (TOP09, Věci veřejné). Překlenutí přes senátní, komunální a senátní volby nebude stačit.
Mrzí mě i vypadnutí Strany zelených, ze sněmovny. Také otázka, co k tomu všemu přispělo. Zajímavé ovšem je to, kolika proklamací podpory se strana před volbami dočkala, ale výsledek byl zoufale slabý. Stejně jako lidovcům i jim přeji, aby se vrátili na výsluní. Mimochodem - Ondřeje Lišku beru za sobě trochu blízkého - věkem a jménem :-)
TOP09 - myslím, že nikdo nečekal tak velký a dramatický úspěch, kdy uskupení procentuálně doběhlo obě velké strany. Opět se ukázalo, že ač Miroslav Kalousek je více nenáviděn než milován, je potřeba mu sklonit hluboký obdiv, jak schopným stratégem na české politcké scéně je. Ne-li nejschopnějším, za mnoho let dozadu. Potěšující je, že za TOP09 je ve sněmovně 12 bývalých lidovců - má tedy kdo aspoň jak reprezentovat to, co bylo hájeno v barvách KDU-ČSL, aspoň na úrovní křesťanského hodnotového systému. (V tomto ohledu mě těší, že naši nastávající vrcholní politici jsou věřící - Nečas, Schwarzenberg, Kalousek - a těší mě, že na rozdíl od řady lidovců to netahají do jednání a schůzí - prostě jsou takoví, jací jsou, ze své podstaty přirozenosti víry.)
Potěšilo mě také, že Slováci, volící o dva týdny později než my, v podstatě realizovali podobný scénář jako Češi. Ačkoli vítězem byla velká levicová strana, vládní většinu dávají dohromady pravicové strany. Jirka s Robertem si dopředu plácali po ramenou, jak budou premiérovat. Lidé ukázali, že to nechtějí. Poprvé od rozpadu Československa v roce 1992 cítím, že naše národy jsou si opravdu pořád blízké.
V mnohém mi letošní volby připadaly jako western :-) Všichni hlavní hrdinové se navzájem postříleli a zbyli jiní. Před volbami se odporoučel Topolánek a v den voleb padly další hlavy čtyř předsedů stran. Najednou jsme jinde - lídři, kteří politice dominovali celá léta, jsou pryč. Najednou je tu jiná sestava politiků, kteří jsou příslibem změny politického klimatu na další léta. Ať nás tedy nezklamou. I když si nejsem jist, když tak dlouho a precizně dojednávají koaliční smlouvu, jestli vůbec ještě stihnou i vládnout :-)11.5.2010 Ukázka Paroubkova přístupu
Jde celkem o marginální téma, ale patří k ukázce naprosto mylného myšlení a přístupu Jiřího Paroubka. Článek se týká bankovních poplatků a populistické touhy je legislativně regulovat:
www.mesec.cz/clanky/jiri-paroubek-zatlacime-na-banky-aby-zmenily-poplatkovou-politiku/
A můj komentář následuje:Paroubek chce všechno zrušit, regulovat, zasadit se atd. Bankovní poplatky je další vděčné téma, protože "kdo by chtěl platit poplatky". Před léty a v průběhu let tu už takové pokusy byly. Vždy skončily tím, že sice ano, některé poplatky se snížily či zmizely, banky si to vyrovnaly jinde, v jiných položkách v sazebnících. To je známá věc a Paroubek je nepoučitelný.
Víc mě zaráží jiná věc.
V České republice, i když se to nezdá, existuje na bankovním trhu konkurence a kdo chce, může si najít prakticky bezpoplatkový účet. Kdo chce a není líný, poplatky bankám platit nemusí. Paroubek chce řešit lenost lidí. Místo toho, aby lidé překonali své pohodlí a o svůj prospěch v takových banalitách se postarali sami. Jako správní hospodáři.
Chápete? Tak takhle přesně funguje schéma myšlení ve všech dalších tématech předvolební kampaně ČSSD. Jestli tohle je rozdíl mezi levicí a pravicí, budu vždy raději pravicí.9.5.2010 Je třeba zastavit populisty
Volby do Poslanecké sněmovny se blíží kvapem, za tři týdny bude po nich, budeme už znát výsledky. Obávám se, jestli nebudeme před dalším patem. Ostatně - poslední stabilní vládu jsme měli v letech 1992-1996, pak už byly jen vlády menšinové, opozičně-smluvní, o přeběhlících či s tak těsnou většinou, že prakticky zas menšinové.
Doplácíme mimo jiné na změnu volebního zákona od roku 2002, kdy vstoupil do systému přepočet na mandáty dHondtovou metodou a rozdrobení volebních krajů. Měl posílit velké strany, umožnit stabilní vlády. Opak se stal pravdou, díky efektu oslabení malých stran zase žádné aspoň trochu silné vládní koalice několik let stejně nevznikají. Změnu volebního zákona v posledním období pohřbily partikulární zájmy (hlavně ČSSD, která zjevně chce pomoct jen sobě a stalinistům, protože cca do 13% preferencí se záporný efekt dHondtovy metody neprojevuje tak silně).
ČSSD za působení Jiřího Paroubka ze mně udělala pravicového voliče. Nemůžu si pomoct, tragédie populismu. Byť bych zrušení ranního vstávání vítal (tohle se nedá už napsat ani se smajlíkem). Levicový populismus příliš s inteligencí voličů nepracuje a nepočítá s ní. Jinak by na jednom billboardu nebylo "ČSSD proti růstu cen energií" a na druhém "ČSSD pro 13. důchody ze zisků ČEZ". Nevím jak vám, ale mně tyhle dvě věci jdou proti sobě. A tak je to u Paroubka se vším. Nelze mu věřit ani dobrý den, protože dohody a slovo drží max. 12 hodin.
Mimochodem, doporučuju k přečtení:
aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=667574
Z toho pochopíte, že levicové programové koncepty jsou v současné době krize naprosto zcestné. Naopak se ke krizi a jejímu řešení staví nejlépe jako správný hospodář TOP09 (která to i umí říct na rovinu, sympatické). Nelze žít na dluh, přeúvěrovávat se do spírály, nelze si myslet, že blahobyt se oživí stimulem poptávky. Neoživí. Cesta je přes změnu životních hodnot, v každém z nás, ve schopnosti se více uskrovnit, více pracovat a vědět, na co mám. Žili jsme (celý západoevropský společenský prostor) v nereálném světě, na který nemáme a neměli jsme. Jednou se to muselo vyčerpat. Řecko je na řadě první.
Letos je šance probourat post-opozičně-smluvní politické klima. ODS je už oslabená, zbývá oslabit ČSSD. Je potřeba volit malé strany. Čím více se jich dostane dovnitř, tím lépe. Minimálně proto, že se navzájem pohlídají. A pak, zesílí se šance na vládní koaliční potenciál, zesílí se šance, že komunisti nebudou mít vliv, který se plíživě projevil po posledních krajských volbách. Nedopusťmě bolševikům roli marťanů.
Odhaduji, že ve sněmovně uvidíme ČSSD, ODS, KSČ(M), TOP09, VV a KDU-ČSL - lidovci ale s odřenýma ušima. Škoda, že SZ a SPOZ se nejspíš nedostanou, bylo by jich potřeba. Na zastavení populistů a odmávání cesty předluženou řeckou cestou.
Sám bych chtěl, kdyby to šlo, rozdat tři hlasy. Pro TOP09, KDU-ČSL a SZ. Každou ze stran z jiných důvodů (ne ovšem slepě a zaníceně). Nakonec asi s výhradami a strategicky KDU-ČSL (zatím skoro jako vždy). Jestli v Praze urve mandát aspoň Hybášková (paradoxně liberální EDS na kandidátce křestanských demokratů).
Jinak až se zavřou volební místnosti, tak vyvěšuju pomyslnou cedulku "Nerušit" :-) Možná je to moje úchylka, ale strašně mě baví sledovat průběžné výsledky sčítání, kalkulace, komentáře, analýzy. Na druhou stranu, tohle sportovní fanoušci znají - akorát u mě je předmětem něco jiného :-)18.4.2010 Islandská sopka Eyjafjallajökull
Poslední dny je zpravodajství bohaté na zvláštní a výjimečné události. Mezi ně patři i chrlení popela ze sopky Eyjafjallajökull na Islandu. Dovedlo mě to k několika úvahám.
Předně jsem si uvědomil, jak je Země velmi malá. Když aktivita pro laického tuzemčana nějakého lokálního vulkánu kdesi daleko má vliv na to, že se díky mraku popela zastaví na několik dní letecká doprava skoro nad celou Evropou. Na druhou stranu, do jaké míry tento následek zasáhl do našich životů? Je tedy lidstvo opravdu existenčně závislé na aeroplánech? A další věc, kterou jsem si uvědomil znovu, že civilizace a planeta je velmi citlivá a zranitelná, co se všechno může v jeden okamžik stát. Že máme horkou půdu pod nohama, vozíme se na natlakované živé doutnající kouli, která se může kdykoli rozprsknout a katapultovat nás třeba k Marsu. Závěr? Pokora a úcta především.
10.4.2010 Letecké neštěstí s polským prezidentem na palubě
Je spousta událostí, které sice nejsou bezprostředně osobní, ale svou lidskou hloubkou mě zasáhnou, jako máloco jiného, a co si zaslouží komentář. Mezi takové patří i dnešní havárie polského vládního speciálu, mezi jehož cestujícími byl polský prezident Lech Kaczynský a další.
Je zvláštní, jak si dějiny a souhra událostí umí vybrat dostatečně silnou symboliku. Výprava mnohých významných polských činitelů přesně po 70 letech na místo, které bylo osudné pro 20 tisíc Poláků (elita národa), kteří v Katyni našli smrt z rukou sovětských vrahů. Tahle symbolika je silnější v tom, že (pokud se orientujete aspoň trochu v historii) měl polský národ vždycky smůlu a vždy za ni tvrdě platil. Ve kterémkoli období minulosti (nejen trojí dělení Polska či začátek druhé světové války). Soucítím s tím velmi, lidsky.
24.12.2009 Vánoční přání, které mě dostalo
Dostal jsem jedno z nejkrásnějších přání, které mi bylo kdy adresováno. Dojalo mě až k slzám... Děkuji Ti, Petře..
Milý Ondro,
přeji příjemné prožití vánočních svátků, a šťastný vstup do Nového roku,
přeji ti upřímně ať v něm hoříš šťastnou naplněnou láskou jako tento
vánoční stromeček:
http://best-image.ucoz.ru/_ph/86/777469046.gif
ať můžeš přenášet poklady z tvé krásné lidské duše svým nejbližším,
své budoucí lásce a též nám kamarádům, přátelům a dalším známým, protože
svým lidským přístupem děláš náš svět krásnější!20.12.2009 Pokojné vánoční svátky 2009
Asi jste možná zavaleni a unuděni klišovitými a frázovitými přáními mezi lidmi, podporovaných reklamou a staženými často do dvou ufofrovaných slov "veselé vánoce", možná spolu se stiskem ruky, ve kterém ale nevěříte přiliš v upřímnost a lidskost. Tomu bych se rád vyhnul, mimo jiné i proto, že moderní doba si v sobě nese krizi identity svátků, nejen vánočních.
Všichni z nás už za svůj život zažili mnohé Vánoce, na některé vzpomínáme rádi, na některé o něco méně. Některé nám přijdou už hodně vzdálené, některé jsou jako včera. Mnohé Vánoce máme spojené s různými událostmi a lidmi. Nejraději asi každý z nás vzpomíná na vánoční čas v dobách svého dětství - kdo by si nepřál se vrátit..?Mnozí se proto znovu těší na Vánoce, možná i pro tu naději, kdy se aspoň na okamžik zas vrátí ten zasněný dětský čas, ať už pro ně samé nebo pro další děti, potomky, v další generaci. Jiní se na Vánoce netěší, nemají proč, není co slavit, možná se až příliš nechávají zahltit vnějším světem - ať už v kontrastu s tím, jak vánoce nechtějí žít jako ostatní, nebo právě že byli nuceni splynout (povinnosti, uklízeni, nákupy, horečnatost atd.), v cynismu a chladu.
Vánoce jsou ale časem v nás. Časem, který nám byl dán, už před dvěma tisíci roky. Časem příležitosti, jak se dokážeme zbrzdit. Zastavit. Proměnit. Naslouchat. Naslouchat vánočním zvukům. A naslouchat tichu. Možná byste nevěřili, že ticho někdy může být tak krásné (nejhezčí zažívávám právě při návratu z půlnoční). Protože v tom mnohdy bývá naslouchání srdci, nejdřív tomu svému. Otevírá to bránu v nás. Bránu lidskosti. Bránu od nás k druhým, a od druhým k nám. Touha chvíle a důvěra opravdového mezlidského otevření, pro které není možná po celý rok prostor a příležitost. Od sobectví k lásce. Všude tam, kde se pohybujeme, a všude tam, kam nás posílá osud... Mezi svými, blízkými, i vzdálenými lidmi. Příležitost jak pro nás samotné, tak i pro druhé. Nezapomínejme, že věci nejsou jen tak... To dokázalo jedno malé dítě. Dál pak záleží i na nás samotných.
Ať už jsou pro vás následující dny svátky tradic, svátky rodiny, svátky zastavení, či svátky obdarovávání nebo koneckonců svátky ve své nejniternější podstatě - svátky křesťanské s Narozením Krista - přeji vám nejen za sebe jejich hezké prožití, naplnění. Ať ve vás zůstane dotek těch okamžiků co nejdéle, do dalších všedních dnů, na prahu roku 2010.
Ondra7.11.2009 Jan Fischer ne eurokomisařem
Takže je to přesně tak, jak jsem říkal :-) Co platilo včera, už dnes neplatí. Naštěstí v dobrém. Nevím, jestli to došlo Fischerovi samotnýmu nebo si klepalo na čelo víc lidí.
Česká politika je shit. S čím nás ti rozumprdové v pondělí ještě překvapí. Šest ran do klobouku a vytažení králíka z klobouku. V zájmu politického kompromisu bude mít jedno ucho vzhůru a druhé dolů. Jinak a zcela mimochodem - Václava Klause sice nemám rád, na druhou stranu zůstává dlouhodobě a nad poměry konzistentní. Výjimečně bod plus.
6.11.2009 Jan Fischer eurokomisařem?
Zaslechl jsem, že premiér Jan Fischer by se měl stát novým eurokomisařem nominovaným za Českou republiku.
Doufám, že to nebude pravda. Myslím, že je ho pro Brusel škoda. Tady je víc k užitku a tvoří protiváhu trapným politikům. Zřejmě jeho úspěšnost začla někomu vadit. Asi tomu, kdo chtěl hrozně volby a pak je zase hrozně nechtěl. Tak potřebují Fischera uklidit. Těším se na luxus hledání nového premiéra. Politiky, kteří se měsíce nedokáží na ničem shodnout. A kdy druhý den ráno neplatí to, co předešlý den večer.
24.10.2009 Facebook
Na to, jak občas jdu s technologiemi dopředu před ostatními, tak s facebookem jsem dlouho odolával, jak velmi dobře vyrobená konzerva polní kuchyně :-)
Děsilo mě především, jak nakažlivá může být fóbie být členem tak propracované celosvětové sociální sítě. Od které se člověk pak neodtrhne. A která hodně hraje na vztahy, přátelství a členství v nejrůznějších skupinách sdílení.
Nakonec na facebooku už jsem, ode dneška :-) Po pár hodinách mohu říct, že asi největší síla facebooku je v tom, že dokáže nabízet podle nejrůznějších souvztažností a "přátel přátel" další přátele, témata. Vypadá to jako dobrá sociální heuristická analýza. Překvapilo mě, že mi to nabídlo v seznamech lidi, se kterými jsem dlouho v kontaktu nebyl. Že by to dělalo analýzy i mailových adres přes webmaily?
Na druhou stranu mi přijde ovládání a orientace v rozhraní facebooku velmi nepřehledná. Něco je v menu nahoře, něco v menu dole. Není příliš patrné, v jakém kontextu se člověk ocitá. Vlastně ve facebooku člověk neustále kliká a zanechává stopy. Možná více než kdekoli jinde.
Nejvíc by mě ale zajímalo, co na facebooku budu dělat dál. Těžko tomu věnovat další čas. Když už mám tyhle stránky. Asi bych chtěl spíš využít výhod propojené sociální sítě, zbytek tady a o každým uprdnutí psát nemusím :-)17.10.2009 Strana práv občanů
Miloš Zeman ohlašuje tak trochu něco jako návrat do politiky. Myslím ale, že asi platí to, co říká výzkum: Totiž, že většina lidí Miloše Zemana hodnotí kladně, jeho dřívější politické působení. Ale jeho návrat vnímají s rozpaky.
Jestli jeho nová strana, resp. strana vycházející ze stávajícího sdružení přátel Miloše Zemana, nakonec uspěje? Je to možné, čas a prostor tu je, do řádných voleb na jaře 2010. Ovšem ale, jestli v ní budou figurovat bývalí spolupracovníci Zemanovy vlády jako Grégr, Kužvart, Fišer, Kavan, Šlouf a jim podobní, nevidím to optimisticky. Moje strana to rozhodně nebude, ale čím více nových stran ve sněmovně bude, tím lépe. Aspoň se navzájem pohlídají v těch všech lumpárnách.
4.10.2009 Narozeniny
Dnes je mi 32 let. Utíká to, utíká, bohužel řada věcí v mém životě ještě stále není tak, jak by měla být a jak bych si přál nejen já...
Mimochodem - víte, že 32 je kulaté výročí? Je to totiž 20, v počítačové šestnáctkové soustavě :-)
25.9.2009 Paroubek je žena!
To, co předvádí poslední půlrok předseda populistů Jiří Paroubek, je nad moje chápání. Tedy nad moje chápání je, že má ještě nějaké příznivce (byť na tohle téma už existují i vtipy).
Nejdřív chtěl strašně rychle volby, pak je zas nechtěl, shodil vládu uprostřed předsednictví, pak se strašně těšil, že volby vyhraje na podzim. Když říjnový termín odpískal Ústavní soud, říkal jsem si, že je nejvyšší čas vyhlásit české království, ustanovit osvíceného panovníka a celou politickou garnituru poslat někam. Takový politický kocourkov tu máme. Ještě pak strašně chtěl Paroubek volby co nejdřív, ne "až" v listopadu, až přišel veletoč, že je vlastně nechce, že mu stačí v řádném termínu. To mi připomnělo moji zkušenost s mnoha ženami (mladší ročníky), kdy muž neví, co platí týden, co den, co hodinu nebo minutu. Jiří Paroubek je pravděpodobně žena!
Mimochodem - bylo několik důvodů, proč Jiří Paroubek volby nakonec na poslední chvíli nechtěl. Kromě toho, že to možná i vypadalo, že volby nevyhraje tak, jak by chtěl, tak především stranické pokladně docházely peníze na permanentní volební kampaň. Odložením na jaro jejich kasička dostane přisypáno z pravidelných státních příspěvků stranám ve sněmovně a s naditou šrajtoflí se zase může kampaň popohnat lépe dál. Já jen doufám, že to Paroubkovi bude houby platné.8.7.2009 Deset let mobilního telefonu
Dnes je to přesně deset let, co mám mobilní telefon. Tedy ne ten samý, co jsem si pořídil tehdy (Nokia 5110, která se mimochodem dodnes potuluje příbuzenstvem jako servisní telefon).
Je to deset let, co mám jedno hlavní telefonní číslo (a pravda, za tu dobu jich přibylo ještě asi šest, abych lidi dostatečně dezorientovával, halíře mě šetřit nebaví, ale když na jednom telefonátu máte možnost ušetřit pade a víc, tak proč ne).
Pamatuju si tehdy, že to bylo velmi zvláštní, že člověk najednou měl u sebe nějakou takovou krabičku, na kterou musel dávat pozor. Brát ji všude, "co kdyby náhodou někdo volal". Možná taky proto, že tehdy nešel zrušit záznamník (vlastnost Twistu), což časem bylo možné deaktivovat (a hned jsem to udělal, nesnáším záznamníky). Postupem času se to usadilo, mobil vedle už nebyl tak výjimečný. Byť tehdy ještě mobil obecně nebyl tak běžný (mobiloidních uživatelů bylo asi teprv necelý milion a Oskar -dnešní Vodafone- přišel na trh až za půl roku, na jaře 2000).
Postupem let a zejména po škole v pracovním procesu, jsem zjistil, že mě telefonování nebaví. Nebaví proto, že prakticky každý telefonát nevěstí nic dobrého, vyplyne z toho jen komplikace, práce, přeházení naplánovaných věcí. A když vám ten samý člověk zavolá v jeden den pětkrát a dohromady "na drátě" spolu strávíte i několik hodin, je pak jasné, že z (pracovního) dne toho moc nezbyde a oblibě telefonování to nepřidá. Snesu ještě SMS a raději e-maily, člověk může reagovat v klidu a víc v pohodě.
Takže pokud máte pocit, že se telefonování vyhýbám, tak mějte se mnou soucit a pochopení. A hlavně mi nevolejte s přáním k desetiletému výročí vlastnictví mobilu :-)
22.6.2009 Levné ceny a dárek zdarma
Vždycky se pobavím, když někde vidím napsáno "levná cena" nebo "dárek zdarma".
Jsou to nesmysly. Copak cena sama o sobě může být levná? Jen zboží může být levné, cena nikoliv. Cena může být jen nízká či vysoká. Nebo dárek zdarma. Vždycky jsem si myslel, že dárek je od slova dar. Darovat. Dárek nemůže být zdarma. Byť slovní základ zdarma pochází z daru. Je to kumulace významů.
Stejně ovšem takových příkladů existuje celá řada: Toner versus tonerová kazeta, třídění versus řazení (když tyhle termíny někdo popletl u zkoušky z Programovacích technik, tak se v lepším případě zdvihalo obočí, v horším případě vyhazovalo).
Ne, nepíchám hnidy :-) Ale někdy, když nevnímáme a nepřemýšlíme, můžeme se i napálit nebo schytat ostudu za vlastní hloupost.5.6.2009 Těsně před volbami
Kardinál Miroslav Vlk vyzval občany, aby ve volbách do Evropského parlamentu nevolili ty, kteří svou nezodpovědností svrhli v březnu vládu. Jiří Paroubek se ozval, že církvím jde jen o majetek. Rozčílilo mě to, jako už dlouho ne.
Stejně falešně by mohl argumentovat, že lékařům jde jen o peníze, učitelům jde jen o peníze atd. Navíc je hloupý a netaktický, protože ze sociologického pohledu by právě ze starších věřících se mohla rekrutovat část případných voličů ČSSD. Paroubek tím v mých očích prokázal, že je jen prázdnou, populistickou, mocichtivě nadrženou kreaturou. (Slovo kreatura ostatně pochází z jeho slovníku.) Doufám, že mu to, co celou dobu tak průhledně předvádí, lidé vrátí ve volebních urnách, teď, i na podzim. Paroubka - nikdy!
5.5.2009 Prohlížeč Google Chrome
Někdy na konci minulého roku společnost Google uvedla svůj další produkt, webový prohlížeč Google Chrome. Zaujal mě už svým vzhledem a pojetím, v duchu nedostižných inovátorství, která Google postupně přináší.
Začal jsem ho tu a tam používat, testovat, zdá se mi vyhovující i z hlediska dodržování standardů a zobrazování stránek (lepší než Opera). A především, je výrazně rychlejší než taková Mozilla Firefox, u které mi přijde, že ji dochází už trochu dech (má i vyšší zátěž procesoru, to poznáte, když se vám notebook víc zahřívá na kolenou :-) ). Pokud jednou bude Chrome umět i myší gesta, stane se asi mým upřednostňovaným browserem.
30.4.2009 Sestavovaná nová vláda
Taky vám přijde, že pečlivost, s jakou se vybírá obsazení "nepolitické vlády" Jana Fischera, jakoby svědčí o tom, že by tu měla vládnout snad aspoň deset let? :-)
25.4.2009 Solární nabíječka baterií
Celkem nedávno jsem si pořídil solární nabíječku na tužkové baterie. Trochu to samozřejmě vyvolává obavy, jestli to funguje a má to význam. Po několikerém vyzkoušení musím říct, že funguje a je to docela i sexy :-)
Do nabíječky s panýlkem dáte dvě tužkové nebo mikrotužkové baterie, dáte ráno na sluníčko a odpoledne je to nabité. Možná úspora není zajímavá, ale fakt a uvědomění si, kolik energie (sluneční) přijde jen tak jinak nazmar, mě vede k optimismu, že v tomhle a těhle alternativách je skutečně budoucnost. Navzdory pochybovačům typu toho pána na Hradě :-)
12.4.2009 Velikonoce 2009
Nějak moc nerozumím tomu, co vlastně slaví o Velikonocích ne-věřící lidé. Přání typu "hlavně bohatou pomlázku" ve mně vyvolávají pocity úsměvu i soucitu současně.
Nejspíš vůbec netuší, že jde o největší křesťanský svátek - svátek kultury a evropské civilizace (ne, opravdu jimi nejsou Vánoce). Pro mě je vyvrcholením Velikonoc vigílie v sobotu večer, až do noci. Atmosféra oslav a prožitku, který se nedá srovnat s ničím jiným, slavnost "neustálého přibývání světla" na onu Velikou noc, která prošla od židovské přes křesťanskou tradici až dodnes. A proč se slaví nejen pak neděle, ale i pondělí Velikonoční? Protože, stejně jako Vánoce, je to tak velký svátek, že ho stojí za to slavit dva dny. Ale ne kvůli té upletené pomlázce, vajíčkům a podobným náhražkám.
24.3.2009 Topolánkova vláda padla
Z pádu české vlády nejsem nadšený. Ať už si o její činnosti myslel kdokoli cokoliv, byla vcelku vládou na svém místě, tak špatná nebyla. Na místo toho, co teď příjde. Od opozice to byl risk, hazard a nezodpovědnost.
Nejen s ohledem na předsednictví v EU. Nezodpovědnost i proto, že neví, co dál, nemají scénář. Důsledek slepého a arogantního populismu. Podle ohlasů mám pocit, že sice lidé nevnímali vládu kdovíjak, na druhou stranu si pád vlády nepřáli. Jsou zlé časy, je potřeba klid než chaos a bezvládí, trefovat se do slabého terče. Preference ČSSD už jedou dolů a skoro bych si troufnul říct, že sněmovní volby nemusí vyhrát, jako to bylo na podzim v krajských volbách. Paroubkova sebejistota se už zajídá. ODS může nasbírat hlasy zpět v sympatii ubližovanému.
22.3.2009 Když se zlé věci stávají dobrým lidem
Přečetl jsem si půjčenou knížku "Když se zlé věci stávají dobrým lidem", od Harolda Kushnera. Asi mám štěstí na dobré knihy, je to další z těch výborných za poslední dobu. Navzájem se jaksi doplňují a zapadají myšlenkami do sebe.
Tahle kniha ovšem byla ještě zvláštní v tom, že popřela a odsunula na vedlejší kolej jako nepravdivá, falešná či prázdná mnohá tvrzení a myšlenky, o kterých se mě snažili mnozí, i blízcí lidé, přesvědčovat, vnucovat svou pravdu. Pokud hledáte upřímné a opravdové pochopení, jak to vlastně je s Bohem a tou spoustou zla a nespravedlnosti na světě, je tahle kniha pro vás. A ti z vás, co jste mě o spoustě věcech až příliš vášnivě a s emocemi přesvědčovali a já s vámi nesouhlasil, tak vám řada věcí dojde.
17.3.2009 Socky v autech
Kolikrát když se posunuju v autobuse v kolonách a mám pocit, že víc stojíme než jedeme, pozoruju z okna všechny ty osamělý lidi, sami, jeden po druhém, ve svých autech. Zahušťují a znepříjemňují nám všem dopravu. Pro jejich osamělost a neschopnost jet MHD jsem jim začal říkat socky. (Abychom si byli kvit, když někdo označuje s pohrdáním za socku toho, kdo se nevozí jen autem.)
25.2.2009 Snížení úrokových sazeb FIO, v závěsu ING
Že nějaká banka či záložna snižuje úrokové sazby svých spořících účtů, to ani není moc zajímavá zpráva, to je v posledních měsících na denním pořádku. V závěsu na rozhodnutí ČNB a situaci na mezibankovním trhu.
Spíš jen, že dneškem se opravdu i laikům potvrdilo, že je to spíš jen soupeření o to, komu sazba vydrží nejdéle a jak ji nastaví proti konkurenci. mBank, FIO, ING, Poštovní spořitelna a další. Většina bank bojuje o likviditu, o hotové peníze. Pokud vám dá někdo vyšší úrokovou sazbu než tahle čtverka, buďto to dotuje a nebo v tom bude nějaký háček (logicky blokace, termínování). Pozor na GE Money a Českou spořitelnu - takhle se dělá na klienty oblbující byznys. A vůbec - Českou spořitelnu nemůžu vystát - ne proto, jaké nabídky dělá. To je její právo a obchodní model. Ale že se najdou stáda hloupých klientů, kteří jim na to skočí, to opravdu nechápu. Česká spořitelna - zlaté vejce pro vídeňskou Erste Bank. Jak naivně si lidé myslí, že "stát spořitelnu nenechá padnout". A opravdu si myslíte, věrní klienti, že taková Chytrá karta je chytrá pro vás? Nebo pro banku?
16.2.2009 Revizor a Opencard
Tak dnes se mi konečně poštěstilo potkat revizora v metru, konečně jsem viděl, jak se kontroluje Opencard s nabitým kuponem.
Vypadalo to jako přenosný terminál na platební karty. Byl s tím skoro hned hotový, přiloženo. Zajímavé, že shodou okolností jsem ten den jel i příměstským autobusem řady 3xx, tam po mě při nástupu (poprvý) chtěl, abych mu to tam k té jeho krabičce přiložil. Asi to tedy funguje. A nebo vám jen tak věří, že když už máte Opencard, jste asi aktivní a poctiví :-)
10.2.2009 Slábnoucí kurz koruny
Když se tak dívám do velkoobchodních ceníků výpočetní techniky a na grafy vývoje cen, mám pocit, že to zavání inflací mnohem víc, než když se o ní mluvilo hlasitěji.
Inflace v souvislosti s hospodářskou krizí je statisticky také v útlumu (z těch kolem šesti procent, co jsme za poslední rok a něco slýchali, jsme oficiálně hupsli dolů). Jenže tím, jak slábne kurz koruny vůči euru a dolaru tak markantně, roste výrazně cena počítačů a komponent, s přehledem o 15-20% (ale čehokoli kupovaného v eurech či dolarech). To je už zatraceně poznat a to je opravdová inflace. Rozhodně není dobrá doba na nakupování.
19.1.2009 Zpackaný Radiožurnál
Je to už více než rok, co tehdejší nová ředitelka ČRo 1 Radiožurnálu Barbora Tachecí výrazně "omladila" vlajkovou loď veřejnoprávního rozhlasu.
Záhy byla odejdena díky napjatým mezilidským vztahům, ale její dítko přetrvalo dál. Zpackaný Radiožurnál. Se kterým je spokojen její nástupce Alexandr Pícha (týpek těžce přes dva metry do výšky, když jsem ho jednou potkal na Můstku) a možná několik nejbližších. Pár kosmetických změn, nejkřiklavější přehmady odstraněny, ale pořád je to zelenovlnové "vítekudykam" a předpovědi počasí, sesekané z rozhovorů z meteorologem drmolené rádoby rosničkou. Nikdy nevím, jak bude. A dřívější hutný obsah je stále ředěný. A moderátoři, kteří byli kdysi dobří, s jejich pokleslou úrovní, redukovanou na ohlášky co uslyšíme za chvíli atd. Typicky Jan Pokorný. Dříve jsem ho měl rád, dnes mi vadí ho poslouchat. Radiožurnálu klesla poslechovost v číslech, která byla jeho doménou (delší poslech), byť pan Pícha a spol. to interpretují jako zvýšení (v rámci krátkodobé poslechovosti, takoví posluchači ovšem nejsou tak cenní - rychle vypínají nebo přelaďují). A sdružení za zlepšení Radiožurnálu na www.iprotest.cz žije a bojuje dál.
14.1.2009 Konverze na EURO
Mám za sebou konverzi na euro pro slovenské Sodexho.
Přiznám se, že s tím bylo příšerně práce, že si to umí asi málokdo představit. Svoje dělá hlavně zaookrouhlování na dvě desetinná místa po dělení konverzním kurzem 30.126, kdy pak spousta čísel po sesčítání nesedí. Takže pak člověk pak tráví hodiny a hodiny nad SQL dotazy a koukáním do výsledků a zkoumá nebo aspoň hledá vysvětlení, proč to nesedí o cent. Nebo i víc. A vymýšlí, která čísla mají být platná, vyrovnaná, vymýšlí opravné chody atd.
Takže pokud ode mě uslyšíte, že nechci euro v ČR, je to proto, že s tím budu mít šíleně práce po dalších zákaznících.3.1.2009 Konec tramvajenky, nastupuje Opencard
Dnes naposled platila moje tramvajenka (na pražskou MHD), každoročně doplňovaná o roční kupóny. Používal jsem ji 16 let, v několika podobách. Od zítřka je tu Opencard.
Stejně mi připadá zvláštní, že revizoři to budou na místě kontrolovat s nějakým zařízením, jestli je v tom bezkontaktním čipu nahrán kupón :-) Myslím si ale, že Opencard pro použití v pražské MHD byla především nutnost provozovatelů projektu, jinak by se v něm utopilo zbytečně několik desítek miliónů. I když, v tomhle státě - tady by to v zodpovědnosti sotva kdo odnesl :-)
2.1.2009 Blogovat či neblogovat?
Můj názor na blogování byl dlouhý čas rezervovaný. Ono hlavně - o čem taky (pořád) psát. Nakonec jsem se rozhodnul v rámci zesmysluplnění své úvodní stránky ho začlenit. A tu a tam do něj psát nějaké postřehy, reflexe, či zajímavá dění ze života. Ten typ poznámek, který jsem zatím nepsal do svého deníku myšlenek (což je trochu intimnější-duchovní neveřejná záležitost, existující i déle než tyto stránky).
Mnoho bloggerů nakonec svoje pískoviště ruší nebo nechává vyhnít - není co psát. Já zkusím přestát všechny časy :-) Byť to nevidím na denní záležitost, ale spíš adhoc. Výkřiky do (webové) tmy :-)
Časem doplním zpětně i zápisky, které mám zatím v hlavě a které se vážou k roku 2008.2.1.2009 První blog
Usoudil jsem, že mé stránky jsou už trochu ostudou :-) a že by bylo dobré je zas po čase zmodernizovat.
A tak zmizely konečně rámce, starý způsob formátování html, zkusil jsem se víc ponořit do css, ajaxu, rewrite url, lightbox pro fotky a tak dál. Designově - chytnul jsem se módní vlny přechodových obrázků a kulatých rohů :-) Jsem zvědav, za jak dlouho mi zas přijde layout nutný k přeformátování :-)
19.12.2008 Neschválení zahraničních vojenských misí
Dnešní hlasování v poslanecké sněmovně o zahraničních vojenských misích a jejich spojení s tuzemskými zdravotnickými poplatky, to už byl vrchol politického primitivismu.
Nezáleží na tom, co si o aktivitách spojených s členstvím v NATO myslíme a jaký máme názor. Neznám samozřejmě detaily jednání a asi málokdo má možnost poznat, jak to skutečně uvnitř probíhá. Přesto banální spojení dvou naprosto nesouvisejících témat a vzájemného podmiňování už překračuje meze rozumnosti. Opozice si tím uškodila, myslím, že po nedávném velkém úspěchu v krajských volbách voliči začnou zas vyvažovat preference, v reakci na prázdný bezpoplatkový populismus.
25.7.2008 Chinaski
Když na následky autonehody zemřel bubeník skupiny Chinaski Pavel Grohman, vzpomněl jsem si na jejich několik let starou písničku 1. signální. V ní se zpívá "jaký si to uděláš, takový to máš".
Je to text, který svou filozofií je mi velmi nesympatický a jsem v něm zcela v rozporu - je to evidentní lež a nepravda. Do lidského života vstupuje a ovlivňuje ho spousta událostí, vlivů a determinismů, na to, aby platilo "jaký si to uděláš, takový to máš".
Na písničku jsem si vzpomněl proto, že díky té smrti se cynismus písničky obrátil proti samotným jejím autorům: "Jaký si to uděláš, takový to máš..."1.7.2008 Členství v mRadě
Dnes jsem se oficiálně stal na rok členem mRady, poradního orgánu mBank, vybraného z řad klientů, kteří mají co říci.
Stalo se tak po více či méně aktivním působení na mFóru, průkupnickém to komunikačním kanálu mezi klienty a bankou. A také po neoficiálním setkáním na mPubu v květnu, kde jsme se mohli potkat tváří v tvář - lidé z banky a její klienti působící na mFóru, kteří na setkání chtěli přijít. Členství v mRadě beru jako příležitost k něčemu novému, poznat jiné prostředí, jiné lidi, jiná témata, jinou kulturu. Přispět svým názorem k usměrnění nových produktů nebo i těch stávajících. Podělit se o své pohledy a zkušenosti. Mít možnost leccos testovat. Mít možnost vidět dovnitř, pochopit i, jak věci fungují (a také pochopitelně nejsou v hledáčku médií či jsou zkreslovány). mBank mě baví. Zní to jako fráze, ale tentokrát je ten zájem hodně podněcován i tím, že peníze nás ovlivňují, žijeme jimi, vyděláváme, spotřebováme je, šetříme, utrácíme, plánujeme i jednáme spontánně. Jsou jednotkou, se kterou se setkáváme dennodenně, jsme konfrontování s její realitou. Peníze, na rozdíl od jiných věcí, však nejsou hodnotou života. Nejsou cílem, ale prostředkem. Prostředkem a pomůckou k naplnění opravdových a skutečných hodnot života.
15.2.2008 Václav Klaus i nadále prezidentem
Zvolením Václava Klause prezidentem pro druhé funkční období skončila naděje na kultivaci české politiky.
Fandil jsem Janu Švejnarovi, který představoval jiný styl a jinou kulturu jednání, nezatíženou nešvary soudobé české společnosti. Zvítězila korupce a vydírání a k tomu šeď, která se i nadále ponese duchem české společnosti. Jen doufám, že pokud jednou bude přímá volba prezidenta občany a Václav Klaus bude mít možnost ještě znovu kandidovat, že Češi nebudou mít krátkou paměť a nezvolí ho.
